|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
|
|
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
|
"Jest dobře, že i takto se píše o Slovensku..." Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu
Blažejovský, Josef ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce, jak její podtitul praví, je Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu. V první části se autor této práce pokouší nalézt "osobitou cestu" k Jakubu Demlovi. V části druhé je přistoupeno k interpretaci Šlépějí "československých", tedy IV. - VIII., které spadají do období po založení Československé republiky, seznámení se s Pavlou Kytlicovou a končí autorovým definitivním usazením v jeho rodném Tasově (1919-21). Ve třetí části je načrtnut kulturně- historický kontext česko-slovenských vztahů, ve stručnosti nahlížený i ze středoevropské perspektivy. Ve čtvrté části je nejdříve na dvou konkrétních příkladech představen obraz Slovenska v české literatuře (Němcová, Kálal), načež je konečně přistoupeno k literární analýze Obrazu Slovenska Jakuba Demla. V závěru je tato reflexe zařazena do kulturně- historického kontextu a porovnána s ostatními autory.
|
|
|
Obraz Československa v britském komunistickém tisku v letech 1966-1969
Vlasáková, Magdalena ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reakcí britských komunistů na události v Československu v druhé polovině 60. let, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno reformnímu roku 1968. Tento obraz je rekonstruován na základě analýzy stranického deníku Morning Star, který je zkoumán v rozmezí let 1966-1969. Práce obsahuje kapitoly týkající se vývoje komunismu v Británii, britské novinové kultury a vztahů Británie k zemím Východního bloku, především pak vůči Československu. Součástí předkládané práce je rovněž podrobná analýza novinových článků v deníku Morning Star, které se svým obsahem dotýkaly československé tematiky. Cílem analýzy je ilustrovat zájem o dění v Československu v britském komunistickém prostředí a přispět k širšímu výzkumu o západním komunismu.
|
|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
|
"Jest dobře, že i takto se píše o Slovensku..." Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu
Blažejovský, Josef ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce, jak její podtitul praví, je Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu. V první části se autor této práce pokouší nalézt "osobitou cestu" k Jakubu Demlovi. V části druhé je přistoupeno k interpretaci Šlépějí "československých", tedy IV. - VIII., které spadají do období po založení Československé republiky, seznámení se s Pavlou Kytlicovou a končí autorovým definitivním usazením v jeho rodném Tasově (1919-21). Ve třetí části je načrtnut kulturně- historický kontext česko-slovenských vztahů, ve stručnosti nahlížený i ze středoevropské perspektivy. Ve čtvrté části je nejdříve na dvou konkrétních příkladech představen obraz Slovenska v české literatuře (Němcová, Kálal), načež je konečně přistoupeno k literární analýze Obrazu Slovenska Jakuba Demla. V závěru je tato reflexe zařazena do kulturně- historického kontextu a porovnána s ostatními autory.
|
|
|
Komunikativní obraz vojenských střetů za českého stavovského povstání
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol podat komunikativní obraz konfliktů českého stavovského povstání na jihu Čech. Těžištěm výzkumu se staly tři střety protestantských a katolických armád. Prvním byla bitva u Lomnice, jež se udála 11. listopadu 1618 mezi spojeným stavovským vojskem Jindřicha Matyáše Thurna a Jiřího Fridricha Hohenloheho a katolickým vojenským sborem Karla Bonaventury Buquoye. Po této pro stavovskou generalitu vítězné bitvě se vojenské akce přesunuly do oblasti kolem Českých Budějovic, které byly obleženy stavovskou armádou, jelikož se sem stáhla katolická vojska. Po ukončení obléhání jihočeské metropole, což bylo druhým konfliktem, následoval třetí střet, jenž se stal součástí této práce. Bitva u Záblatí se odehrála 10. června 1619 mezi vojskem generála vzbouřených českých stavů Petra Arnošta z Mansfeldu a vojenským sborem císařských žoldnéřů, kterým velel Karel Bonaventura Buquoy. Snahou autora bylo postihnout v co největší šíři informační rámec vyplňovaný zprávami o těchto vojenských střetnutích českého stavovského povstání. Během badatelské činnosti byla pozornost věnována nejprve pracím, které zkoumaly bitvu u Záblatí z politického a vojenského hlediska. Tento pohled se stal základem, ve kterém výzkum probíhal. Avšak práce neměla za úkol pouze rekapitulovat již vybádané závěry, ale cílem bylo nahlížet na zkoumanou problematiku novým pohledem. Takový pohled spočíval především ve výzkumu buď nových, nebo do dnešní doby přehlížených pramenů, jako bylo dobové zpravodajství, které historická věda začala v posledních letech teprve objevovat. Relativně velká část historické obce si totiž brala argument v tvrzení, že pod nánosem propagandy a persvaze není možné nalézt pravdu o jednotlivých událostech českého stavovského povstání. Bylo by jistě možné tvrdit, že věrohodných informací se nacházelo v letácích českého stavovského povstání poskrovnu. Snaha zadavatelů tisků o ovlivnění čtenářů dobové publicistiky však mohla pomoci se orientovat v jejich myšlenkových světech, které se tímto způsobem odkrývaly. Další možnost pro nahlížení na konflikty českého stavovského povstání se nabízela prostřednictvím pohledu obyčejných obyvatel vesnic a měst, kteří přicházeli do kontaktů nebo byli jen pozorovateli jihočeského bojiště. Přestože dochování pramenů z počátku 17. století z prostředí měst a vsí nebylo nikterak hojné, podařilo se nalézt několik autentických svědectví, která hodnotila bitvy českého stavovského povstání z velice osobitých úhlů pohledu. Autor interpretoval prameny písňových textů hlásících se k venkovskému prostředí a prameny meziměstské korespondence, jejichž pomocí se snažil odkrýt alespoň z části myšlenkový svět obyčejných obyvatel jižních Čech zasažených válkou první třetiny 17. století a jejich pohled na jihočeská válčiště. Podobně postupoval také v interpretaci šlechtické korespondence, ať už šlo o válečníky nebo o šlechtu zasaženou válečnými neštěstími.
|
|
|
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
host ::
RSS.